Před rokem se řízení České televize ujal Jan Souček. Jednu dobu to vypadalo, že se víc než program veřejnoprávní televize budou řešit mediální přestřelky s bývalými zaměstnanci Kavčích hor. Souček si na dálku vyměňoval názory s bývalým šéfem publicistiky Markem Wollnerem nebo svým předchůdcem Petrem Dvořákem.
Co se dozvíte v článku
Dusno vzniklo také kolem jeho požadavků na Etický panel, který se měl vyjádřit k výrokům moderátora Václava Moravce v rozhovoru pro slovenský Denník N nebo k profesním postupům redaktora Jiřího Hynka. Etický panel nakonec kompletně rezignoval a Jan Souček našel jiné členy. Novináři se zajímali také o budoucnost moderátora Jakuba Železného, který se už neobjevuje na obrazovce, ale na Kavčích horách stále pracuje.
Rozpaky vyvolávaly už první personální změny, když Jan Souček nechal zřídit pozice manažerů stanic ČT1 a ČT2, ačkoliv se toto organizační uspořádání už jednou neosvědčilo. Do funkcí vybral Jiřího Kokmotose a Jana Šterna, po půl roce jejich místa zrušil a uznal chybu. Jiří Kokmotos v televizi skončil úplně, Jan Štern pracuje na jiných projektech.
Vedení své kanceláře Jan Souček svěřil bývalému pražskému primátorovi Igoru Němcovi. Rozloučil se s ním letos v srpnu kvůli názorovým rozdílům. Ještě před prázdninami skončil v České televizi ředitel Digitálních služeb Jan Maxa, jeden z lidí, kteří byli i v předchozím managementu Petra Dvořáka. Digitální služby nyní řídí Marek Doležel.
V červenci se Jan Souček rozhodl společně s vedením programu a zpravodajství zrušit nedělní pořad 168 hodin. Mimořádně kvůli tomu zasedala Rada České televize, kde bylo znát napětí mezi částí radních a generálním ředitelem. Nyní se čeká, s jakou náhradou kritické aktuální publicistiky Součkovo vedení přijde.
Marie Kondo uklízí
Pro diváka měl být nejviditelnější změnou úklid v programovém schématu. Jan Souček se při obhajobě svého projektu zaklínal jménem japonské spisovatelky Marie Kondo, která se proslavila efektivními metodami třídění a organizace.
Česká televize podle Součka-kandidáta vysílala příliš mnoho lifestylových pořadů a některé formáty byly nejen zdvojené, ale přímo ztrojené. Navrhoval tedy některé z nich zrušit a místo nich zavést formáty typické pro veřejnou službu nebo špičkovou zahraniční tvorbu.
„Akviziční dramaturgie ČT by měla být podstatně odvážnější v přinášení nejnovějších trendů českému divákovi, a to včetně jejich zařazování do prime time,“ říkal Jan Souček na jaře loňského roku. „Nejsem zastáncem programového modelu, kdy je upřednostňován rutinní kriminální seriál z vlastní výroby před zahraniční produkcí jen kvůli obavě z letitých návyků českého diváka,“ dodal k tomu.
Kriminálka Kavčí hory
Jak ve světle těchto záměrů vypadá podzimní schéma roku 2024? Akvizičních pořadů opravdu přibylo, zda jsou to nejnovější trendy, je však k diskusi nad rámec tohoto textu, protože samotný pojem „nejnovější trendy“ si může každý vyložit jinak. Pokud jde o žánry, zatím to nevypadá, že by se minimálně na hlavním programu ČT1 chystaly přenechat svou dominantní pozici jiné tvorbě.
Podívejme se na aktuální program nejsledovanější stanice České televize. Pondělí – repríza původní kriminálky Případy 1. oddělení, Reportéři ČT, akviziční westernový seriál 1883. Úterý – repríza komediálně detektivního seriálu Četnické humoresky a repríza původní kriminálky Rapl. Středa – český kriminální thriller Pustina od HBO. Čtvrtek – švédský kriminální thriller Černá voda a Toulky českou budoucností, speciál Toulavé kamery. Pátek – francouzský krimiseriál Komisařka Florence. Sobota – takzvaná velká zábava, tedy formáty typu StarDance nebo Zázraků přírody. Neděle – repríza kriminálního seriálu Devadesátky a odlehčené detektivky Strážmistr Topinka. Brzy oba pořady oddělí talk show Lucie Výborné, novinka vysílaná od letošního jara.
A jak vypadá ČT2, stanice s ambicióznější dramaturgií a potenciálně náročnějším publikem? Pondělní večerní okno teď nabízí Nebezpečné myšlenky, americký seriál z prostředí pařížské šlechty. V úterý jsou akviziční a české dokumenty. Středa – dokument a blok cestopisných pořadů se známými osobnostmi. Čtvrteční večery jsou také dokumentární, po zahraničním pořadu následuje původní české téma (například mapování pražských hospod) a cestování. Páteční a sobotní hlavní čas obsadily legendární filmy, ať už francouzské komedie, nebo osmdesátkové a devadesátkové akční trháky. Neděle také patří legendám, ovšem spíše westernům a kriminálkám.
Bohdalka nade vše
Likvidace pořadů o bydlení, vaření a životním stylu v praxi znamená, že už ve vysílání nenajdeme třeba pořad Všechno, co mám ráda. Jeho ukončení v únoru letošního roku vedlo k rozčarování tvůrčího týmu, který se o své zklamání podělil na sociálních sítích.
„Česká televize si objednala na rok 2024 díly na každý týden, včetně těch letních. Přestože si financování zajišťujeme sami, jak víte, pořad není financován z koncesionářských poplatků, takže šetří peníze České televize na jiné pořady, a některé další díly již natočili, rozhodla se je ČT nevysílat. Bez vysvětlení,“ uvedli tvůrci na Facebooku.
V dalších příspěvcích ohlásili, že se pořad vrátí od konce dubna v novém čase, kvůli „nedokončeným smlouvám“ se tak ale nestalo. Později na otázky o vysílání pořadu přestali reagovat. Ve středu odpoledne se na ČT1 aktuálně vysílají reprízy dokumentu Na cestě.
Jiní zavedení zástupci oddechových pořadů se o svou pozici bát nemusí. Herečka Jiřina Bohdalová stále vítá diváky u nových epizod sobotní půlhodinky Hobby naší doby, nic se nezměnilo ani na vaření s Kluky v akci.
Změny na ČT24
Generální ředitel Jan Souček chtěl dosáhnout také několika změn ve vysílání zpravodajského kanálu. ČT24 ve svém projektu kritizoval za „přehnaný důraz na permanentní živou přítomnost na mnoha místech“, požadoval také dramaturgickou revizi ranního vysílání Studio 6 a souběžného Dobrého rána na ČT2. Restartem měl projít formát Reportéři ČT vyráběný pro ČT1 a Otázky Václava Moravce měly doplnit diskusní platformy o regionální problematice. A polepšit si měla regionální studia v Brně a Ostravě, aby se stala rovnocennými odbavovacími centry pro nepřetržité vysílání ČT24.
Česká televize skutečně vysílá nový diskusní pořad o krajských tématech Zkraje. Výrobu si střídavě předávají brněnské, ostravské a pražské studio. A už několik měsíců mohou diváci sledovat živé vysílání kanálu ČT24 i po půlnoci. V průměru to přineslo tisíc diváků navíc oproti původnímu konceptu, podíl na publiku se v průměru zvýšil o 0,6 procentního bodu.
Pozdně noční program sleduje zhruba 11 tisíc diváků. Jan Souček ujistil Radu ČT, že zavedení živého vysílání neznamenalo žádné významné personální ani technické náklady. ČT24 zároveň může flexibilně reagovat na mimořádné události z druhého konce světa, ať už jsou to teroristické útoky, volby, nebo přírodní katastrofy.
Sledovanost ČT24 po půlnoci, meziroční srovnání
Generální ředitel usiluje také o společnou digitální zpravodajskou platformu České televize, Českého rozhlasu a ČTK. Ředitelé obou dalších veřejnoprávních médií tento záměr odmítli; tisková agentura zejména kvůli tomu, že zpoplatněný zpravodajský servis tvoří její hlavní příjem.
Návrat ČT3
Nejistý je návrat nostalgického programu ČT3, o kterém Jan Souček také mluvil. V současných finančních podmínkách České televize to není reálné. Zejména ne v upravené podobě kanálu, o které se uvažuje. Případně obnovená ČT3 by podle dřívějších informací neměla být jenom přehlídkou archivního bohatství Kavčích hor, ale průvodcem seniorů s aktivním životním stylem.
Před rokem Jan Souček ohlašoval, že by se ČT3 mohla vrátit do éteru na přelomu let 2024 a 2025, to se ale zjevně nevyplní. K budoucímu návratu ČT3 by se museli vyjádřit členové Rady ČT a bude také záležet na investičních prioritách Kavčích hor.
Důraz na iVysílání
Běžnou součástí programových upoutávek v České televizi se stal obsah aplikace iVysílání. V sezonních propagačních materiálech jsou zdůrazněny různé tematické kolekce pořadů (například filmy známých režisérů nebo francouzské filmy).
Chystané změny v zákoně o České televizi zesílily úvahy o přechodu iVysílání do režimu VOD platformy, kam by měli přístup jen registrovaní plátci televizního poplatku. Od vedení ČT opakovaně zaznělo, že Kavčí hory už na tomto podmíněném přístupu pracují.
Pokračuje také využívání iVysílání pro předpremiéry televizních pořadů, nebo lépe řečeno jejich speciální uvedení. O víkendu například iVysílání uvedlo seriál Vlastně se nic nestalo, který do lineárního vysílání půjde teprve začátkem listopadu ve dvoudílném sestřihu.
Memorandum
Velkým tématem uplynulých dvanácti měsíců byla příprava zákona, který zvýší televizní poplatky a rozšíří okruh poplatníků o majitele přístrojů připojených k internetu. Součástí novely je také novinka v podobě memoranda, které na období pěti let upřesní podobu veřejné služby České televize. Jan Souček takový záměr ve svém projektu podpořil jako vhodnou cestu, jak nalinkovat úkoly veřejnoprávní televize ve 21. století.
Na dokumentu se pracuje, v říjnu se Rada České televize seznámí s verzí, ke které se vyjádřily i komerční stanice. Momentálně to vypadá, že by memorandum mohlo platit hned od nového roku.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
