Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka podpořil přípravu nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který připravuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ten vedle implementace evropské směrnice NIS2 řeší mechanismus posuzování rizikových dodavatelů, což by mohlo vést k zákazu zejména čínské společnosti Huawei ve zdejší kritické ICT infrastruktuře.
Řehka během akce Vnitřní bezpečnost a odolnost státu v poslanecké sněmovně řekl, že stát doposud nemá prostředky, jak kontrolovat bezpečnost dodavatelských řetězců. Opřel se do tlaku, který se kolem přípravy nového kyberzákona objevuje. Zejména soukromý sektor tlačí na NÚKIB a vládu, aby byl návrh výrazně přepracován. Hrozí také finančními náhradami za desítky miliard korun.
“NÚKIB je znovu pranýřován a legislativa pořád vázne. A to i díky enormním lobbistickým tlakům pod různými záměry,” sdělil Řehka, který mimo jiné před pozicí armádního náčelníka šéfoval právě NÚKIBu.
Prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jíří Grund k tomu řekl, že jde o legitimní hájení zájmů podnikatelů na předvídatelné investiční prostředí v zemi. Doplnil, že premiér Petr Fiala měl při jednání s operátory pro jejich pohled na věc pochopení.
NÚKIB je dlouhodobě za postup kolem přípravy zákona kritizován. Úřad přesto prosazuje svou vizi a ani poslední verze návrhu, která prošla přes Legislativní radu vlády, nejspornější body, proti kterým volají operátoři nebo energetické firmy, nebyly zmírněny. Úřad zároveň doposud nevypracoval zprávu o hodnocení dopadů regulace. Vlivem průtahů a se nestihne původní termín platnosti zákona.
Lobbistický tlak vyvíjí jak Huawei, které jde o velký byznys, tak operátoři, kteří by zřejmě byli nucení vyměnit technologie od této firmy, a další zástupci soukromého sektoru. Zájmy sektoru hájí například bývalý premiér Petr Nečas. Několik oborových sdružení před pár dny poslalo dopis premiérovi, aby NÚKIBu ohledně zákona dal nové politické zadání. Pokud se zákon dostane přes vládu do sněmovny, lze očekávat velmi intenzivní lobbování.
“Stát musí mít nástroje, jak si zajistit své dodavatelské řetězce a jejich bezpečnost. Dnes k tomu nemá nástroj vůbec žádný. To, co máme v aktuálním zákonu o kyberbezpečnosti, jako je varování NÚKIBu, je nástroj dost chabý,” navázal Řehka.
Kyberúrad vydal varování proti Huawei a ZTE už koncem roku 2018. Subjekty kritické infrastruktury si podle něj pouze musí dělat analýzu rizik a nemusí tyto technologie odstraňovat. Některé podniky ale od Huawei raději odchází dobrovolně, aby se například dostaly ke státním zakázkám nebo neměly problémy v budoucnu.
Ve sněmovně promluvil také náměstek NÚKIBu Tomáš Krejčí. “Jako Česká republika se stáváme závislí na rizikových dodavatelích v oblasti ICT. Není to vyvolávání strachu. Je to o modus operandi aktéra, který proti nám stojí. Není to žádný hrubián ani žádný hlupák. Je to sofistikovaný aktér, který využívá legální prostředky k tomu, aby nás navedl do závislosti a aby jí v budoucnu využil. Teď jsme v situaci, že ještě máme nějaký čas na to, jak to budeme řešit a nastavili si mantinely a dali pravomoci institucím,” uvedl Krejčí k obhajobě potřeby nového zákona.
Náměstek doplnil, že úřad potřebuje, aby zákon prošel, a to co nejdříve a v podobě, jakou NÚKIB dlouhodobě nehledě napravo nalevo předkládá.
“Měnit technologie vyžaduje čas a obrovské investice, proto bychom neměli čekat, až bude pozdě. Není to jen otázka rozpočtu, ale politické vůle a priorit,” doplnil Pavel Fischer jako zástupce senátu. O nejmenovaných rizicích spojených s čínskými technologiemi už údajně jako bývalý diplomat věděl už několik let před varováním NÚKIBu.
Fischer doplnil, že bezpečnost a obranu Evropy nelze oddělit od spolupráce s USA. Právě ty na odstranění Huawei u svých spojenců dlouhodobě tlačí. USA podle něj chtějí mít bezpečné partnery a předpokládají, že bude existovat bezpečné prostředí pro přenos informací. Fischer také věří, že pokud by Evropa nadále používala čínské technologie, hrozí rozdělení standardů na dvě sféry a starý kontinent by se dostal do vlivové sféry asijské mocnosti.
Také premiérův bezpečnostní poradce Tomáš Pojar ve sněmovně řekl, že se Evropa v obraně a bezpečnosti spoléhá na euroatlantické partnerství. Z jeho řeči vyplynulo, že Evropa sama obstát nedokáže (mimo jiné z toho důvodu, že málokdo dává dvě procenta HDP) a že bez schopnosti se bránit není možné mluvit o strategické autonomii.
